Přímá
hmotné štěstí · šťastné manželství · spokojenost
Obrácená
totéž v menším smyslu
Nahé dítě sedící na bílém koni a nesoucí rudý prapor již bylo zmíněno jako lepší symbol spojený s touto kartou.
Je to osud Nadpřirozeného Východu a velké a svaté světlo, které kráčí před nekonečným procesím lidstva, vycházejícího z opevněné zahrady citlivého života a pokračujícího na cestě domů.
Karta tedy symbolizuje přechod z manifestovaného světla tohoto světa, reprezentovaného slavným sluncem země, do světla světa příštího, které předchází aspiraci a je zosobněno srdcem dítěte.
Ale poslední narážka je opět klíčem k odlišné formě nebo aspektu symbolismu.
Slunce je slunce vědomí v duchu – přímé jako antiteze odraženého světla.
Charakteristickým typem lidstva se v něm stalo malé dítě – dítě ve smyslu jednoduchosti a nevinnosti, ve smyslu moudrosti.
V této jednoduchosti nese pečeť Přírody a Umění; v této nevinnosti symbolizuje obnovený svět.
Když v vědomí nad přirozenou myslí svitne sebepoznávající duch, tato mysl ve své obnově vede zvířecí přirozenost ve stavu dokonalé shody.